Strašidelný hmyz
Kudlanky, strašilky a pakobylky
Phaenopharos
Phaenopharos herwaardani, Phaenopharos khaoyaiensis
Úvod/Vzhled
Tato hnědě až béžově zbarvená pakobylka, s drobnými trny po celém těle, původem z Thajska, může dorůst až 13 cm.Tykadla měří u samičky 5-6 cm. Oči jsou s odstíny žluté. Druh je opatřen křídly, jejichž vnitřní strana je rudě zbarvená a z lícové strany strakatě hnědá. Křídla jsou ale zakrslá a tudíž neschopná letu. Můžeme se také setkat s podobným druhem P. khaoyaensis, který má podobné podmínky pro chov. Dorůstá jenom větších rozměrů.
Chov
Oba dva druhy by měly mít prostornější insektárium, aby se mohly bezpečně svléknout. Časté rosení s větráním jsou ideální podmínky i větší vlhkost neuškodí.Vyhovuje pokojová teplota. Živí se ostružiníkem, maliníkem, růží, šípkem, břečťanem a lískou.
Rozmnožování
V chovech jsou zastoupeny převážně partonogenetické linie. Pakobylky pohazují volně vajíčka na dno insektária. S oválných černě zbarvených vajíček se po přibližně 4 měsících líhnou při pokojové teplotě asi 2 cm dlouhé hnědě nymfy s tmavými skvrnami po těle. Pokud nejsou vajíčka uložena ve vlhčím prostředí, nezapomeneme rosit. Nymfy se vyvíjí do dospělosti asi 3,5 měsíce, poté žijí ještě 3 měsíce a déle.
Zajímavosti
P. herwaardani má několik způsobů obrany. Při vyrušení odpočívající pakobylky můžeme někdy ucítit nepříjemný zápach po mršině. Dokáže také hbitě roztáhnout svá variabilní křídla a tak odradit nepřítele (toto jsem však zatím nezpozoroval). Také se dokáže více ohnout za hrudí a tak může ještě lépe napodobit větvičku.
Informace o těchto strašilkách poskytl Matěj Toman
Úvod