Úvod/vzhled
Sipyloidea sipylus patří mezí několik málo druhů v chovech, které mohou létat. Původem pochází z Thajska. Tyto pakobylky jsou většinou béžové až hnědé, nymfy jsou převážně zelené. Tykadla dosahují délky téměř celého těla, většinou kolem 9 cm. Křidla jsou vyvinutá k plachtění a sahají od hrudi do tři čtvrtiny zadečku. Horní křídla mají stejnou barvu jako tělo a spodní jsou průhledná. Pomoci křidel mohou urazit několik metrů. Nohy jsou poněkud delší. Od očí k 1.páru nohou vede na každé straně černý proužek.
Chov/rozmnožování
Chov je velmi nenáročný, ostatně jako u všech pakobylek. Nejsou náročné na prostor a tak je lze chovat i v menších nádobách. Tato pakobylka se rozmnožuje klasickým způsobem a to partenogeneticky. Vajíčka připomínají jakési semínka rostlin. Mají hnědou barvu a po boku šev. Jsou dlouhá 4 mm a široká 1 mm. Zátka nejde téměř vidět. Vajíčka jsou pokryta množstvím drobných chloupků. Na co bych chtěl zvláště upozornit je to, že vajíčka nekladou na zem ani do země, nýbrž je přilepují na stěny terária, nebo na živnou rostlinu.Někdy je taky klade více samic na jedno místo a tím vznikají shluky vajíček. Není ani výjimkou, že je nakladou na jiného jedince. Upozorňuji na sběr vajíček, které jsou někdy pevně přischlé k podkladu, že není dobré je strhávat, ale nechat na místě. Mají rády sušší typ insekterária, ale s pravidelným rosením. Potravu přijímají v podobě ostružníku, malíniku, či růže.
Zajímavosti
Tyto pakobylky vydávají sekret, který má specifický pach - většinou po Slunéčku sedmitečném. U tohoto druhu byla zpozorováná zvláštnost a to, že pakobylky žerou občas listy zevnitř, takže listy mají pak jakoby díru uprostřed.
Fotografie pakobylky Sipyloidea sipylus
Informace o těchto strašilkách poskytl Matěj Toman